Systémové upozornění
Hlavní informace

Níže najdete diskuzi s kandidáty na děkana FJFI.

Vlastní otázky kandidátům můžete zasílat na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Otázky budou kandidátům předkládány anonymně. Po té, co alespoň jeden z kandidátů odpoví, bude otázka zveřejněna i zde.

(Nejnovější otázky budou přidávány nahoru.)

Otázky pro kandidáty

Níže najdete diskuzi s kandidáty na děkana FJFI.

Vlastní otázky kandidátům můžete zasílat na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Otázky budou kandidátům předkládány anonymně. Po té, co alespoň jeden z kandidátů odpoví, bude otázka zveřejněna i zde.

(Nejnovější otázky budou přidávány nahoru.)

Otázky pro kandidáty

Vážení kandidáti, podle údajů z ankety uveřejněné v Pražské technice 3/20 a jejich prostého vyhodnocení se jeví, že FJFI byla studenty v adaptaci na online výuku vnímána jako nejhorší z fakult ČVUT, s průměrem hodnocení 2,66 (průměr ČVUT byl 2,26, hodnocení nejlepší z fakult 2,04). Povšimli jste si tohoto jevu, čemu jej připisujete? Jakým způsobem byste chtěli zlepšit fungování distančních nástrojů pro podporu studia a adaptaci fakulty na jejich používání?

Václav Čuba: Špatné hodnocení FJFI v této anketě mne osobně velice mrzí a přál bych si, abychom příště dopadli lépe. Podle mého názoru jsme se nechali zaskočit náhlým přechodem k distančnímu režim výuky a příliš dlouho jsme vyčkávali s koordinovanou akcí.
Myslím, že stačilo málo, třeba zeptat se studentů na potíže, se kterými se potýkají a dát jim vědět, že o jejich problémech víme a pracujeme na řešení, byť to možná trvá dlouho. První odezvu studentů však fakulta dostala až z ankety, kterou si studenti připravili a vyhodnotili sami. Naše reakce tedy nastaly oproti jiným fakultám se zpožděním. Ze začátku jsme také nebyli schopni nabídnout jednotnou platformu pro distanční výuku, a mnozí vyučující si museli vyrábět nouzová řešení „na koleně“. Změna nastala až s příchodem MS Teams a jsem přesvědčen, že od té chvíle již vše běželo více méně hladce.
Fakulta by měla nabízet centrální správu platforem pro distanční výuku, včetně odborné pomoci vyučujícím s přípravou elektronických materiálů. Byl bych rád, kdyby fakulta měla do 4 let instruktážní videa a elektronické návody pro pedagogy i studenty. Kompletní elektronizaci výukových materiálů musíme dělat postupně. Mám dlouholetou zkušenost s přípravou mezinárodní distanční výuky v oboru jaderná chemie, řešenou na KJCH v rámci série evropských projektů CINCH, a proto si dobře uvědomuji, jak je příprava plně elektronických výukových materiálů časově i finančně náročná. Plnohodnotná distanční výuka navíc vyžaduje poněkud odlišnou koncepci než výuka kontaktní.

Vážení kandidáti, mohli byste prosím objasnit, jakým způsobem byste chtěli řídit rozvoj kateder a jak budete obsazovat pozice vedoucích a jak budete případně pomáhat personálnímu rozvoji kateder?

Michal Beneš: Rozvoj kateder bych rád koordinoval úzkou spoluprací s vedoucími kateder a využitím jejich kompetence. Tento rozvoj zahrnuje více přirozených aspektů a z velké části je řízen vedoucími pracovišť. Rozvoj prostorového zázemí kateder a jejich standardního a specializovaného vybavení je třeba koordinovat společně a využívat možností rozvojových projektů. V rozvoji personálního zajištění je třeba povzbuzovat pracoviště k vyšší pozornosti věnované kariernímu růstu zaměstnanců, který má nyní v rámci ČVUT formalizovaný rámec daný získáním HR award a karierním řádem. Výběr vedoucích kateder probíhá konkurzním řízením, do kterého je dobré získat uchazeče s optimální kombinací profesních kvalit, znalostí prostředí, činnosti katedry a fakulty, osobností s dobrými lidskými vlastnostmi a schopností komunikovat s ostatními. Pochopitelně nemusí být úplně snadné takové osobnosti vyhledat, neboť práce vedoucího katedry je administrativní zátěží a vyžaduje též stálou pozornost a péči o vstřícné a kolegiální prostředí pracoviště. Na základě mých dlouholetých zkušeností v pozici proděkana a intenzívních kontaktů na všechna pracoviště jsem však přesvědčen, že takové osobnosti pro roli vedoucích kateder máme a v případě potřeby dokážeme najít.

Václav Čuba: Rozvoj každé katedry má 3 hlavní aspekty: 1) kvalifikační a věkovou strukturu pracovníků včetně udržování jejich dostatečného počtu, 2) rozvoj studijních programů včetně zajištění dostatečného počtu studentů a 3) vědecký výkon včetně zajištění projektového financování.
Se všemi těmito aspekty mohu jako děkan pomáhat a zasahovat do nich pomocí nástrojů institucionální podpory, důrazem na habilitační a jmenovací řízení na fakultě, účinnou reakcí na odezvu ze strany studentů na výuku příslušné katedry, propagací výuky daného programu, podporou oborových projektů základního i aplikovaného výzkumu, a zejména výběrem dobrých vedoucích kateder.
Pozice vedoucích kateder je tedy klíčová, podobně jako pozice proděkanů, jejichž kompetence jsem popsal v jedné z předchozích odpovědí. Proto mi velice záleží na tom, jací lidé budou tyto pozice zastávat. Již nyní mohu říci, že na všech katedrách jsou vhodné adeptky a adepti pro účast ve výběrových řízeních, a to včetně řady současných vedoucích, kteří byli v minulém období velice úspěšní.
Noví vedoucí kateder budou jmenováni o několik měsíců později než nové vedení, a to nám poskytne čas připravit základní strategickou koncepci rozvoje celé fakulty. Součástí této přípravy bude také to, že jako nový děkan, pokud budu zvolen, navštívím všechny katedry a představím strategickou vizi nového vedení, kterou budu s vedoucími pracovníky i zaměstnanci diskutovat a konfrontovat s jejich vlastními představami o budoucnosti katedry. Na základě takto získané zpětné vazby vznikne rámcová koncepce rozvoje fakulty, která bude sloužit jako jeden z podkladů pro výběr vedoucích kateder. V této fázi budu také aktivně vyhledávat vhodné kandidáty do výběrového řízení z řad pracovníků kateder, ale jsem srozuměn s tím, že vhodný kandidát může přijít i zvenčí, byť se něco takového dosud stávalo jen zřídka.
Otevřené výběrové řízení bude vyhlášeno v souladu se Statutem FJFI, pravidly HR Award a pravidly a doporučeními ČVUT. Kromě posouzení odborné a manažerské způsobilosti kandidáti komisi předloží svou vizi rozvoje katedry, která musí být v rámcovém souladu s (předem známou) strategickou vizí rozvoje fakulty. Z adeptů, které doporučí výběrová komise, pak jmenuji nejvhodnějšího kandidáta. Budu respektovat doporučení výběrové komise, a jako děkan budu přihlížet i k tomu, zda jsou zaměstnanci kateder srozuměni s koncepcí vedení katedry novými vedoucími.

Ve Vašich programech i diskuzi je častým tématem podpora zahraničních výjezdů. Nemyslím si, že studenti trpí nedostatkem informací ohledně možností studijních pobytů (v tomto ohledu nahrazuje nedostatky FJFI výborný rektorát), nebo že by byl počet spoluprací nedostatečný. Mnohem častěji jsou mezi studenty skloňována 'specifická' omezení FJFI na jediný výjezd, nepřepočítávání kreditů podle ECTS, nemožnost vyjet před uzavřením fakultní zkoušky z AJ (byť rektorát angličtinu před výjezdem testuje) či vyjet poslední semestr studia. Tyto opravdu důležité body u Vás v diskuzi ale vůbec nevidím popsané, a proto bych se rád zeptal, jestli a jak chcete tyto konkrétní problémy v budoucnu ovlivnit, případně i proč jste se jich ze své současné proděkanské pozice doteď nijak nedotknuli, přestože máte podporu výjezdů v programu.

Michal Beneš: Tuto problematiku jsem diskutoval v rámci několika předchozích otázek. Rád bych upřesnil některé údaje uvedené v otázce. Pravidla fakulty pro zahraniční stáže projednává Akademický senát FJFI v rámci Zásad studia a věnuje jim zvýšenou pozornost. Jejich úpravy je třeba s Akademickým senátem koordinovat. V jejich poslední podobě projednané dne 17. 5. 2021 a platné v tomto akademickém roce není uvedena potřeba jazykové zkoušky, která je realizována zahraničním oddělením rektorátu. Dle těchto pravidel výjezd v posledním semestru studia je možný v souvislosti se závěrečnou prací. Studenti mohou využít zpravidla jeden pobyt v každém stupni svého studia. Specifické případy lze řešit na úrovni děkana. O potřebě zahraničních kontaktů s blízkým vztahem ke studijním programům FJFI a konkrétních krocích v oblasti zahraničních výměn jsem se zmiňoval ve svých předchozích odpovědích. Rád bych tedy zopakoval, že podporuji zahraniční výjezdy a jsem přesvědčen, že v zájmu studentů a ve prospěch jejich studia je třeba, aby byly výjezdy dobře připraveny a přinášely tak velký užitek v oblasti znalostí a životních zkušeností.

Václav Čuba: Abychom studentům usnadnili zahraniční výjezdy, budeme jim uznávat kredity za předměty absolvované v zahraniční v plném rozsahu, pokud to bude alespoň trochu možné. Tím minimalizujeme množství náhrad, které musí studenti absolvovat po návratu ze zahraniční stáže a omezíme neúměrné prodlužování doby studia. Nevidím problém ve výjezdech po úspěšném složení testu z AJ, opakovaných výjezdech, ani v možnostech výjezdu během posledního semestru, pokud to umožňují pravidla daného výměnného programu a za předpokladu, že nebude docházet k již zmíněnému neúměrnému prodlužování doby studia.
V současném vedení mám funkci proděkana pro rozvoj a studentské zahraniční výjezdy nespadají přímo do mé kompetence. Názor, že je potřeba jejich zvýšená podpora, zastávám dlouhodobě. Snahu o podporu studentských výměnných pobytů jsem ale vždy vnímal i v celém vedení fakulty.

Vážení kandidáti na pozici děkana FJFI, prosím o zodpovězení mého dotazu. FEL a FIT ČVUT jsou součástí programu o umělé inteligenci prg.ai Minor, do kterého jsou zapojeny také fakulty z Karlovy univerzity (MFF a FSV). Budete v pozici děkana usilovat o zapojení FJFI do programu? Případně budete podporovat nějaké další mezifakultní projekty a spolupráci?

Michal Beneš: Mezifakultní a meziuniverzitní projekty v oblasti vědy dlouhodobě existují a jsou diskutovány v mých odpovědích dříve. Mezifakultní a meziuniverzitní projekty ve vzdělávání se připravují např. v oblasti kvantové teorie informace v rámci Národní a Evropské kvantové infrastruktury, v oblasti termojaderné fúze v rámci FuseNet a EUROfusion. V dalších takových projektech, jako je příklad zmíněný v otázce, je důležité, aby fakulta byla rovnocenným partnerem a mohla tak našim studentům zajistit veškeré výhody takové spolupráce.

Václav Čuba: Bude-li mezi našimi studenty zájem o vstup do tohoto programu, fakulta jim vyjde maximálně vstříc. V obecné rovině jsem přesvědčen, že na FJFI je velký potenciál také k rozvíjení výzkumu v oblasti umělé inteligence, strojového učení a neuronových sítí, včetně jejich aplikací v inženýrství, fyzice a chemii. Společné mezioborové studijní programy, připravené ve spolupráci s ostatními součástmi jsou jednou z cest, jak nabídnout nové atraktivní oblasti studia, zvýšit efektivitu výuky a získat nové studenty. To budu jako děkan podporovat.

Co byste ve své budoucí funkci dělali stejně a co jinak, než v dosavadních funkcích proděkanů? Můžete jmenovat vaše 3 největší úspěchy a naopak alespoň jednu, kterou se Vám nepodařilo realizovat?

Michal Beneš: Činnost děkana je hodně určena rolí a vnějšími podmínkami, současný pan děkan a předchozí páni děkani mají moji úctu a obdiv. Je třeba se připravit na řešení nečekaných situací, jakou byla a je pandemie. Úspěchy ve vlastní činnosti nejlépe posoudí ostatní členové akademické obce. Mohu říci, že mám radost ze stoprocentní úspěšnosti našich akreditačních kampaní pro bakalářské a magisterské studium v letech 2011-12 a 2018-20, jsem rád, že bylo zahájeno studium v angličtině a že zvládáme výuku v těžké době. Nedokončil jsem zatím budování informatické podpory pedagogické oblasti.

Václav Čuba: Všechny úspěchy, kterých jsem jako proděkan dosáhl, patří celým týmům, které jsem měl to potěšení vést či koordinovat. K největším úspěchům řadím rozvoj PR oddělení na fakultě a nárůst propagačních aktivit, včetně spolupráce se studentskými spolky, získání a úspěšné řešení rozvojových ESF/ERDF projektů v hodnotě desítek milionů korun a úspěšná příprava a akreditace nových mezioborových studijních programů, připravených v českém i anglickém jazyce a financovaných z rozvojových prostředků. Všem týmům, které těchto úspěchů dosáhly, dluží fakulta velké poděkování a zásluhy má také celé vedení FJFI a vedoucí kateder.
Za neúspěch považuji pokles podílu naší fakulty na rozvojových prostředcích získávaných v rámci Institucionálního plánu ČVUT.

Jakým způsobem chcete řešit problémy s generační obměnou pracovníků? Jak chcete přilákat na fakultu nezávislé (ne-imbrední) a kvalitní kandidáty, např. z jiných VŠ, či ze zahraničí?

Michal Beneš: Jde o komplexnější záležitost - generační obměna začíná získáním nových pracovníků, např. prostřednictvím zapojení do velkých projektů, a pokračuje zajištěním jejich karierního růstu, habilitací a profesur. V současné době máme potenciál v mladých pracovnících na začátku kariéry (kategorie vědecký pracovník, kde je věková struktura velice dobrá), věková struktura docentů je přijatelná a výrazně zlepšit potřebujeme věkovou strukturu profesorů. Zde by mohly pro získání excelentních osobností pomoci velké projekty. Při přijímání vlastních absolventů je třeba zohledňovat nabytou rozsáhlou zahraniční zkušenost.

Václav Čuba: Atraktivními výzkumnými tématy, možností podílet se na výuce na elitní fakultě ČVUT, otevřenými a důsledně propagovanými konkurzy na pozice akademických pracovníků, zřizováním funkčních míst pro zahraniční lektory či post doktorandy a zejména přípravou všech dokumentů a podkladů pro nové zaměstnance v AJ, výukou v AJ. V rámci velkých projektů pak je vhodné myslet na kvalitní zahraniční vědce a lektory, kteří mají mezinárodní renomé a dlouhodobě by působili na FJFI. Tím by jednak zvedli prestiž fakulty, předávali své zkušenosti z jiných univerzit, a také by byli jakýmsi lákadlem pro další mladé pracovníky.

Není na čase reformovat klasickou fakultní strukturu? Jaký je Váš názor na podporu vzniku samostatných mezioborových výzkumných / výukových týmů? Je udržení statusu quo, např. kateder jako takových, do budoucna nezbytně nutné/udržitelné?

Michal Beneš: Klasická organizační struktura odpovídá stálé výukové činnosti fakulty a v řadě ohledů je i touto činností předurčena. Odpovídající tuzemská a zahraniční pracoviště jsou strukturována podobně. Mezioborové týmy se formují přirozeně v rámci projektů, jako je třeba CAAS, bývalá výzkumná centra nebo záměry, kde spolupráce probíhala i napříč fakultami a univerzitami. Z tohoto pohledu je mezioborové fungování autonomních týmů ověřenou dobrou praxí, kterou bych chtěl podporovat.

Václav Čuba: Katedry fungují na fakultě jako garanti pěstovaných výzkumných směrů, nositelé vědeckých projektů a zajišťují výuku ve všech oborech. Jejich role je tedy zcela nezastupitelná. Veškeré změny musejí vždy vycházet z všeobecné shody, musejí vést k nějakému konkrétnímu cíli či zlepšení situace a být pro všechny výhodné. Nesmějí vést ke ztrátě pracovníků či dokonce vědeckopedagogického know-how.
Na druhou stranu velice podporuji spolupráci mezi katedrami jak ve vědecké oblasti, tedy při získávání a řešení grantových projektů (jako je třeba CAAS či ERDF projekty), tak při přípravě nových studijních programů (Aplikovaná algebra a analýza, Vyřazování jaderných zařízení, Kvantové technologie). Tyto projekty jsou ve všech případech velice prospěšné, prohlubují spolupráci mezi katedrami, a právě v jejich rámci dochází ke vzniku mezioborových výzkumných a výukových týmů. Jsem otevřený i diskuzi ohledně vzniku samostatných vědeckých center. Takovéto změny však nemohu nařizovat či zakazovat z pozice děkana. Opět zde je třeba vést dialog ohledně budoucnosti a prospěšnosti takovýchto celků v kontextu celé fakulty, ale i jednotlivých zapojených osob a hlavně najít pro ně dlouhodobý zdroj financování.

O studentech se mluví častěji, ale jak chcete zkvalitnit pracovní prostředí FJFI pro 'normální' zaměstnance, kteří zrovna nemají děti na přebalení, nebo např. nejezdí na kole?

Michal Beneš: Jak se už snaží děkanát, je dobré zlepšovat společné prostory našich budov, čistotu, jejich vchodové či vnitřní partie, podle možností připravit místnost pro pobyt vyučujících přicházejících z jiných budov fakulty. Zlepšování pracovního prostředí na katedrách je v kompetenci vedoucích kateder. V případě nutnosti bych však byl připraven pomoci, neboť některé změny přesahují možnosti jednotlivých kateder. Jsem přesvědčen, že dobré pracovní prostředí přispívá k dobrým pracovním výkonům.

Václav Čuba: Rád bych otevřel diskuzi s magistrátem o možnosti opětovného zvýšení počtu parkovacích míst v Břehové ulici případně o možnosti zlevněného pakování v blízkých podzemních garážích pro zaměstnance. V budovách Břehová a Trojanova chci zařídit společenské místnosti pro odpočinek a neformální setkávání studentů i učitelů. Dlouhodobě vnímám i snahy o zřízení bufetu na Břehové. Současně bych rád i nadále podporoval rekonstrukce kanceláří a jejich efektivní využívání ve spolupráci s katedrami a jejich potřebami.

Jaký názor máte na případnou výstavbu nové budovy FJFI, zejména pro experimentální zázemí fakulty? Prodat např. Trojanku nebo Břehovou? Ano, ne, spolehnout se na dotace? Časový horizont? UK staví a ČVUT?

Michal Beneš: ČVUT má své priority dané akutními potřebami fakult, jako je např. rostoucí FIT, FBMI nebo FA ČVUT. Fondy, které by se pro nás v tomto smyslu mohly použít, jsou omezené (většinu fondů ČVUT vyčerpala výstavba budovy v ulici Jugoslávských partyzánů - CIIRC). UK se na svou stavební aktivitu dlouhodobě připravovala úsporami ve FRIM. FJFI nyní musí pronajímat prostory na FS ČVUT pro potřebu výuky. Prostorové potřeby tedy musíme řešit, např. využitím existujících budov ČVUT v Betlémském paláci. Naše stávající budovy bychom stále měli považovat za místa s určitým kouzlem a provádět jejich údržbu a rekonstrukce ke společné spokojenosti.

Václav Čuba: Výstavba či nákup nových objektů se řeší na úrovni ČVUT, plány na deseti a dvacetileté období lze nalézt v univerzitním generelu. Novou budovu nyní naléhavě potřebuje FIT, v plánu je rekonstrukce opláštění FSv, halových laboratoří FEL, případně řešení prostorových požadavků Kloknerova ústavu. Je tedy krajně nepravděpodobné, že v následujících deseti letech bude možné byť i jen uvažovat o nové budově fakulty. Jsme rádi za budovy, které již máme, pečujeme o ně, a které v minulosti opakovaně prošly nákladnou, časově náročnou renovací, a prodávat je rozhodně nebudeme (navíc se jedná o majetek univerzity, nikoliv fakulty). S těmito budovami je spojen kus historie naší školy. Vnímám neustále rostoucí potřebuju nových prostor, ať již se jedná o laboratoře, kanceláře nebo zóny určené pro odpočinek a setkávání kolegů. Jako reálnou vidím možnost využít pro uspokojení našich rostoucích prostorových nároků Betlémský palác, ovšem za cenu nákladné rekonstrukce volných prostor. Druhou možností je využít volné prostory v budově RČVUT/CIIRC, které jsou vhodné i pro experimentální práci, ale za cenu vysokého pronájmu, respektive provozních nákladů (budova je velmi nehospodárná). Je tedy třeba důsledně zvážit jednotlivé varianty a diskutovat je i se skupinami na FJFI, kterých by se stěhování případně týkalo.

Jaký je váš názor na podporu a vznik případných spin-off společností na FJFI, resp. jak by jste chtěli podpořit model, kdy absolvent sponzoruje svoji alma-mater?

Michal Beneš: Vytváření společností spin-off je důležité a užitečné, ale stále administrativně poměrně náročné. Proto je možno využít modelu komercializace rektorátu ČVUT. Fakulta by měla v takových případech být rovnocenným partnerem, aby mohla získávat prostředky pro následný další rozvoj takových aktivit. Spolupráce s absolventy, zahrující i jejich zmíněnou podporu je součástí mého programu. Příkladem takové spolupráce již je současná Cena děkana.

Václav Čuba: Vznik spin-off společností je jedním ze způsobů, jak podpořit transfer výsledků výzkumu do praxe, který ale skýtá četná právní i praktická úskalí. Jsem pro možnost vzniku těchto společností za předem jasně nastavených pravidel fungování a se zájmem sleduji první pokusy, které se odehrávají na úrovni ČVUT, viz také má odpověď na jeden z předchozích dotazů.
Sponzorské dary od absolventů či podniků dostává naše fakultu již nyní a byť se jedná o řídký jev, jsme vděční za každou, i symbolickou podporu. Vynikajícím příkladem je Cena děkana FJFI, dlouhodobě sponzorovaná zakladatelem firmy Envinet. Spíše než podporou je pak určitým uznáním ze strany fakulty spojení jména dárce s příslušnou cenou či třeba grantovou soutěží.

Jaké konkrétní plány a kroky máte připravené pro udržení kvalitního výzkumu na FJFI a zároveň dostatečné kapacity vědeckých pracovníků pro výuku? Zejména když administrativy spojené s výukou, granty či personálem neubývá a elektronické systémy nefungují tak jak by měly, až na rektorátní úrovni.

Michal Beneš: Souhlasím, že obě hlavní části naší činnosti mají své rostoucí nároky. Konkrétně je třeba využít stávající struktury projektu CAAS, podporovat přípravu nových projektů v rámci OP JAK pro podporu výzkumu a pokročilých forem vzdělávání, zajistit cílenou podporu excelentních týmů na jednotlivých katedrách či v rámci mezifakultní spolupráce, zajistit administrativní asistenci pro přípravu projektů GAČR, TAČR, MSCA nebo ERC. Je též možné využít postdoků pro kombinaci výzkumné a výukové činnosti. Přitom je dobré účinně podporovat vedoucí kateder v optimalizaci funkce kateder. Dobrá spolupráce s rektorátem a fakultami ČVUT může přispět k urychlené optimalizaci elektronických administrativních prostředků, které používáme.

Václav Čuba: Naše fakulta dosahuje dlouhodobě vynikajících výsledků ve vědě i výuce. Rychle rostoucí objem finančních prostředků a administrativní zátěže v posledních letech však snižuje efektivitu naší práce. K tomu se přidává skutečnost, že zejména na oborech s malými počty studentů jsou náklady na výuku v podstatě dotovány z jiných zdrojů. Zvýšení efektivity práce spatřuji v důsledné elektronizaci správních agend, decentralizaci vedení a úpravě řídící struktury. Detailněji je to popsáno v odpovědi na jeden z předchozích dotazů.

Chtěl bych požádat prof. Beneše, aby rozvedl myšlenku bodu svého programu „využití zkušeností z období pandemie pro zavádění a zdokonalování různých forem výuky“. Nevím, zda to stále platí, ale v minulosti prof. Beneš vyžadoval a kontroloval prezenci na svých přednáškách. Když odhlédnu od toho, že to odporuje studijnímu a zkušebnímu řádu ČVUT, tak to na mě působí spíš poněkud konzervativně, tj. že prof. Beneš nemá příliš velkou důvěru v alternativní formy výuky.

Michal Beneš: V období nekontaktní výuky jsme si rychle osvojili nové metody záznamu, předávání materiálů a komunikace se studenty. V uvedeném bodu programu mám na mysli využití těchto zkušeností pro zdokonalování a obohacování akreditované prezenční výuky v našich programech. Může jít např. o možnosti urychlení předávání studijní informace formou komentování určitých pasáží látky, které jsou jinak podrobně vyloženy v audiovizuálních podkladech, různé formy obohacení základního výkladu o elektronické materiály, předvedení experimentů v záznamech, efektivní online konzultace, spojení prezenční výuky s výukou online pro studenty zahraničních univerzit nebo i akreditování distanční výuky specialistů z praxe. K poznámce o výuce mých předmětů bych uvedl, že po dobu více než 15 let se mi osvědčilo u předmětů v pokročilých partiích profilového studia, které jsou vyučovány v kombinaci se cvičením, zohlednění aktivního přístupu studentů k výuce nastavením počtu otázek u zkoušky. Tyto předměty jsou studenty často zapisovány i jako volitelné. V současné době u některých takových předmětů používám aktivnější možnost pro vyrovnání zkouškové zátěže s průběhem semestru v podobě průběžného zpracování dílčích úkolů, se kterou jsem se seznámil při po pobytu na jedné zahraniční univerzitě. Osobně i zde vidím možnosti pro využití zkušeností z nekontaktní výuky a materiály z tohoto období k tomu používám.

Jaké jsou plány fakulty v kontextu Národního plánu obnovy? Po delší době se jedná o evropský instrument dostupný i pražským vysokým školám, ale žádné aktivity v této oblasti nejsou vidět. Přitom zahájení je již na jaře 2022 a čerpání v horizontu 1,5 roku.

Václav Čuba: Způsob získávání prostředků z tohoto zdroje fakultami je zatím nejasný. Předpokládám, že fakulta z něj v následujících 2 letech získá asi 30 mil. Kč. Mezi vedením fakulty a vedoucími kateder bylo předběžně dohodnuto, že se tyto prostředky použijí na modernizaci laboratoří.

Michal Beneš: Ve spolupráci s dalšími partnery se připravuje Národní kvantová infrastruktura s napojením na Evropskou kvantovou infrastrukturu. Realizace tohoto projektu bude mít zásdadní dopad na řadu vědeckých a pedagogických aktivit fakulty a význam pro několik našich kateder. Dále bych hledal možnosti napojení na velké projekty plánované v této souvislosti na úrovni ČVUT a spadající do kompetence prorektorky pro rozvoj a strategie.

Plánujete nějaké změny v personalistice a péči o lidské zdroje? ČVUT má HR award, nový kariérní řád apod., ale realita ukazuje, že oblast personální politiky mimo nástup a odchod ze zaměstnání prakticky neexistuje.

Václav Čuba: Ano, budu klást důraz na kontinuální profesionální rozvoj pracovníků fakulty. Profesní růst a kvalita pracovního života našich zaměstnanců se odráží v jejich výkonu a chuti do práce. V souladu s kariérním řádem budeme každé 2-3 roky motivačně hodnotit profesní rozvoj našich zaměstnanců a hledat optimální směrování jejich kariéry.
Musíme zajistit dobrý věkový a kvalifikační profil zaměstnanců na katedrách a usilovat o zvýšení podílu mladých pracovníků. K tomu pomůže institucionální podpora post doktorandů a dalších mladých pracovníků a jejich zapojení do vědecké práce.
V rámci další podpory profesního růstu budeme nabízet pracovníkům i studentům například kurzy vědeckého psaní hrazené fakultou. Budeme také nabízet pracovníkům a doktorandům kurzy pro zlepšení dovedností ve výuce (i tyto kurzy budou hrazeny fakultou). Mladší vyučující budou mít možnost využití neformálních hospitací staršími kolegy jako nástroje pro získání zpětné vazby.

Michal Beneš: HR award a karierní řád dávají personální politice nový více formalizovaný rámec. V rámci jednání kolegia děkana jsem byl účastníkem diskuzí s vedoucími kateder ohledně hodnocení a pobídek jednotlivým pracovníkům v jejich karierním růstu. Na kolegiu děkana a výjezdním kolegiu děkana byl opakovaně kladen důraz na zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Z pozice proděkana pro pedagogiku jsem opakovaně apeloval na vedoucí kateder, aby věnovali pozornost kariernímu růstu, který hraje v současné době významnou roli při získávání a udržení akreditací. Zde je kladen zvýšený důraz na úrověň kvalifikace, odborné působení a věkovou strukturu pracovníků garantujících funkci jednotlivých studijních programů. Kariernímu růstu, zvláště pak mladých pracovníků, chci věnovat zvýšenou pozornost a při získávání vyšší kvalifikace ji z dedikovaného fondu podporovat.

Vážení kandidáti, rád bych se zeptal na vaši detailní představu o tom, jak byste chtěli zlepšit fungování a efektivitu děkanátu. Jak by mohl – dle vašeho názoru – lépe podporovat a pomáhat činnosti kateder, výzkumných týmů, pracovníků i studentů?

Václav Čuba: Hlavní poslání fakulty jsou tvůrčí vědecká práce a výuka. Děkanát a další administrativní složky si vytváříme proto, aby nám usnadnily realizaci těchto úkolů. Náš fakultní děkanát odvádí spoustu dobré práce, ale za dobu mého působení na fakultě neproběhla diskuze o tom, jak jsou vymezené pravomoci a povinnosti jednotlivých oddělení ve vztahu ke katedrám a jednotlivým pracovníkům, jestli v odpověď na rostoucí rozpočet fakulty i administrativní nároky není nutná úprava struktury děkanátu a případně s jakými náklady. Jedním z výsledků je, že se potýkáme s nízkou efektivitou naší práce kvůli vysoké administrativní zátěži vědeckých a pedagogických pracovníků, a to v konečném důsledku dopadá i na studenty.

Této změně však musí nezbytně předcházet rozsáhlá diskuze. Musí být vedena nejen v rámci vedení, ale také kolegia děkana a akademického senátu. Inspiraci můžeme čerpat i na dalších fakultách ČVUT nebo jiných univerzit a z jejich řešení si vybrat to, co nám bude nejlépe vyhovovat.

Domnívám se, že dobrou možností je vydělit z organizace děkanátu některá oddělení, zejména vědu a výzkum, studijní oddělení a IT a zřídit je jako samostatná administrativní oddělení FJFI, zhruba na úrovni dřívější lokální knihovny, která získávají prostředky do svého rozpočtu z děkanátu, za svou hospodářskou činnost odpovídají tajemníkovi, ale mají vedoucího pracovníka, přímo podřízeného příslušnému proděkanovi.

V kombinaci s důslednou elektronizací správních agend přispěje tato změna struktury k vyšší efektivitě práce, rovnoměrnějšímu rozložení rozhodovacích pravomocí v rámci vedení fakulty, a také k lepší komunikaci s odpovídajícími odděleními RČVUT, aniž by bylo nutné navyšovat počty administrativních pracovníků.

Michal Beneš: Náplň práce děkanátu se vyvíjí na základě našich rostoucích potřeb. Proto je již nyní úpravou statutu zavedena přehledná struktura řízení. Pak je možné se věnovat vhodnému rozdělení kompetencí, předávání informací. Potřebujeme efektivní a jednoduše ovladatelné elektronické nástroje pro činnost administrativy. Již probíhá aktualizace dokumentace a agendy, převod do angličtiny. Bude třeba nastavovat podporu projektové přípravy s ohledem na požadavky jednotlivých agentur a mít připraveny včas podkladové dokumenty a údaje pro budoucí projekty. V případě setrvávajících extrémních situací ve fungování systémů poskytovaných univerzitou bychom museli sáhnout k vlastním řešením.

Vážení kandidáti, mohli byste prosím charakterizovat, jakou metodu řízení preferujete (zda jste spíše mikro-manažeři, či koordinátoři...), jak byste chtěli organizovat a řídit činnost vedení fakulty a kolegia děkana? Dokážete delegovat řízení na své budoucí proděkany a vytvořit jim prostor pro samostatnou činnost a rozhodování?

Václav Čuba: V první řadě budu plně respektovat to, že děkan je volený představitel fakulty. Porady řídících orgánů by se měly soustředit na strategické řízení v klíčových oblastech, nikoliv na detaily. Na úrovni kolegia děkana se jedná zejména o hospodaření fakulty, kateder a součástí, kvalifikační a věkové struktury pracovníků, přípravu a vedení vědeckých, pedagogických a rozvojových projektů, přípravu a zajištění studijních programů, vnější a zahraniční vztahy.

Na úrovni vedení pak i otázky komunikace s rektorátem a vedením univerzity, vztahy a spolupráce s ostatními fakultami a součástmi, tvorba rozpočtu na úrovni univerzity a rozvoje univerzity. Do diskuze o strategických otázkách by měl být zapojen také akademický senát.

Aby schůze vedení a kolegia měly praktický význam, je nutné všechny podkladové materiály a návrhy zveřejňovat v dostatečném předstihu, aby účastníci měli čas se s nimi důkladně obeznámit.

Rozhodně nejsem mikro-manažer a silně preferuji delegaci pravomocí na podřízené. Mám dlouhodobou zkušenost, že liberální decentralizované řízení podporuje podřízené k větší aktivitě i chuti do práce a korekční zásahy jsou nutné jen vzácně. Mému stylu řízení tedy odpovídají proděkani vybavení značnou nezávislostí, ovšem při respektování vytčených strategických cílů fakulty. Jak vyplývá z odpovědi na předchozí otázku, možnost přímo řídit vybraná administrativní oddělení (tedy nikoliv jen metodicky, jak je tomu dosud) jim vytvoří prostor pro samostatnou činnost a rozhodování. Klíčovým a kritickým bodem je v tomto modelu řízení přirozeně výběr vhodných kandidátů na proděkany. Taková změna se také samozřejmě neobejde bez předchozí pečlivé a důkladné analýzy všech jejích aspektů.

Michal Beneš: Rozdělení kompetencí je dáno naším statutem a ověřeno letitou praxí. Pravomoci jsou delegovány nejen formálně ale i fakticky. Jednotlivé činnosti se pak řídí koordinací tak, aby vedly k efektivitě a flexibilitě naší instituce. Z mé patnáctileté zkušenosti z fungování vedení fakulty vím, že prostor pro samostatnou činnost a rozhodování se vždy vytvářel, a to u všech proděkanů. Jsem přesvědčen, že malá instituce, jako je FJFI, vyžaduje při delegování pravomocí vzájemnou důvěru a bezprostřední rychlou výměnu odpovídajících informací.

Vážení kandidáti, mohli byste prosím nastínit, jakým konkrétním způsobem byste chtěli podporovat a rozvíjet spolupráci FJFI s dalšími fakultami a ústavy, abychom dokázali maximálně řešit multidisciplinární problematiku ve výzkumu, případně vznik multidisciplinárních výukových programů?

Václav Čuba: Ukazuje se, že celouniverzitní projekty podané v rámci výzev OP VVV, zahrnující více fakult a součástí, jsou nesmírně úspěšné. To se týká pedagogicko-rozvojových projektů ESF/ERDF, a zejména vědeckých projektů jako je CAAS. Jsem přesvědčen, že právě takové projekty, pečlivě promyšlené a připravené v rámci univerzity tak, abychom využili vzájemné synergie, jsou cestou k úspěchu v nadcházející výzvě OP JAK. V této výzvě musíme uspět, abychom získali prostředky na období 2023+. Vzájemně výhodná spolupráce s ostatními součástmi univerzity je jednou z nejspolehlivějších cest, jak zajistit stabilní projektové financování fakulty a její rozvoj. Klíčové oblasti, které budou financovány prioritně, a ve kterých má fakulta co nabídnout, jsou jaderná energetika (včetně výzkumu v oblasti jaderné a subjaderné fyziky a chemie), kvantové technologie a kosmický výzkum. K tomu jsou komplementární oblasti aplikované matematiky a strojového učení či neurálních sítí. Klíčová bude rychlá a efektivní komunikace na úrovni vedení fakult a součástí s vedením univerzity a identifikace tematik a týmů, které do těchto projektů budou zapojeny. Jsem připraven tuto diskuzi zahájit co nejrychleji.

To samé se týká i spolupráce v oblasti výuky. Společné programy, připravené třeba ve spolupráci s jinými fakultami či ústavy jsou cestou, jak nabídnout nové atraktivní oblasti studia, zvýšit efektivitu výuky a získat nové studenty. Jako děkan budu podporovat jejich vznik. Kromě multidisciplinárních oborů například na rozhraní informatiky, biomedicíny, fyziky a matematiky, bychom měli uvažovat také o společné výuce didaktiky matematiky, fyziky, chemie a informatiky.

Michal Beneš: Díky tradiční otevřenosti máme rozvinuté kontakty s okolními fakultami a mnoha ústavy akademie. O tyto vztahy je třeba pečovat a pozitivně reagovat na podněty, které jsou pro nás výhodné. Nezastupitelnou roli mají naši absolventi působící na těchto institucích. Kontakty s nimi je třeba udržovat a rozvíjet. Na jednom nedávném setkání jsem např. potvrdil zájem FJFI o vznik mezifakultního programu o kvantové teorii informace společně s FIT a FEL. Nové možnosti se nám otvírají např. v koordinovaném přístupu k rozvoji jaderné energetiky nebo ve výzkumu termojaderné fúze (v rámci konsorcia EUROfusion). Rád bych úspěšně formalizoval spolupráci s KAERI, o které se v současnosti jedná).

Vážení kandidáti, prosím, dokázali byste krátce charakterizovat, jaké vlastnosti a schopnosti by – podle vašeho názoru - měl mít budoucí děkan FJFI?

Václav Čuba: Musí mít fakultu rád. Mít jasnou představu, kde se má fakulta nacházet za 4 a 8 let. Být diplomat, aby dokázal prosazovat své představy a komunikovat se studenty a pracovníky na fakultě i rektorátem a vedením univerzity. Být schopen kompromisu. Být přístupný racionálním argumentům oponentů. Mít rozsáhlé zkušenosti s vědeckou prací, projektovým řízením a výukou. Být si vědom silných a slabých stránek fakulty. Jeho práce ho musí bavit.

Michal Beneš: Jednoduše takové jako děkani předchozí - odbornou kompetenci, dlouhodobou zahraniční odbornou zkušenost, vnitřní a vnější komunikativnost, přehled a lidskou empatii.

Vážení kandidáti, jak byste chtěli konkrétně postupovat ke zlepšení transferu výsledků našeho výzkumu do praxe?

Václav Čuba: Jako děkan budu aktivně jednat s potenciálními průmyslovými partnery o komerčním využití našich výsledků, včetně prodeje licencí. Využiji stávajících osobních kontaktů na průmyslové partnery, se kterými dlouhodobě spolupracujeme, jako jsou NUVIA, Crytur, Tesla Mikroel, ČEZ, UJV, a další. Budu využívat spolupráce s Centrem transferu technologií ČVUT. Podpořím vznik spin off společností, což je oblast, ve které nyní ČVUT získává zkušenosti díky založení ČVUT Tech s.r.o. Patentovou ochranu výstupů se silným komerčním potenciálem podpořím z fondu děkana.

Michal Beneš: Pro zlepšení přenosu našich výsledků do praxe bych v souladu s mým programem chtěl využít stávajících a nových kontaktů s praxí, kompetence transferu technologií ČVUT, spolupráce s vedoucími kateder identifikující potenciál aplikovaných projektů, působení našich absolventů a zvýšením počtu společných projektů s praxí.

Máte v programu podporu zahraničních výjezdů. V minulosti byly zahraniční výjezdy studentům znepříjemňovány ze strany proděkana pro pedagogiku prof. Beneše systematickým neuznáváním plného počtu kreditů za zapsané předměty v zahraničí. Kromě toho, že to popírá myšlenku jednotného systému ECTS, to taky mnohdy prakticky znemožňovalo dokončení studia ve standardní době. Chci se zeptat, zda a případně proč na tuto problematiku prof. Beneš změnil názor a jak se k uznávání předmětů ze zahraničí staví doc. Čuba.

Václav Čuba: V reakci na Vaši otázku si dovolím uvést výňatek své odpovědi na jeden z předchozích, podobně formulovaných dotazů: "Důležitou součástí motivace studentů k výjezdům je i to, že jim budeme uznávat kredity za předměty absolvované v zahraniční v plném rozsahu, pokud to bude alespoň trochu možné. Tím minimalizujeme množství náhrad, které musí studenti absolvovat po návratu ze zahraniční stáže."
Zvýšení počtu výjezdů našich studentů na zahraniční výměnné pobyty považuji za jeden z klíčových úkolů budoucího vedení fakulty.

Michal Beneš: Svůj názor na tuto problematiku jsem nezměnil - výměnné pobyty plně podporuji. V zájmu a ve prospěch studentů je třeba se snažit, aby byly pobyty dobře zajištěny z naší i hostitelské strany. Navázal bych také na svou odpověď na jednu z předchozích otázek několika podrobnostmi. Systém realizace zahraničních stáží na ČVUT zahrnuje před odjezdem návrh studijního plánu pobytu a ohodnocení předmětů, který se studenty připravují vedoucí kateder na základě své odborné kompetence. Po návratu student s vedoucím katedry připraví vyhodnocení vystudovaných předmětů a ten předkládá na studijní oddělení k schválení a zaevidování. O podrobnosti uznávání předmětů ze zahraničních stáží se zajímal také AS FJFI v roce 2015, který shledal, citováno ze zápisu jednání dne 18. 5. 2015, že problém přesného uznávání kreditů za absolvované předměty je dán rozdílnou zátěží studentů v předmětech na různých univerzitách a to i těch využívajících systém ECTS, že se SO FJFI snaží při započítávání kreditů vyjít studentům vstříc a že řadu otázek týkajících se okolností výjezdů lze řešit propagací, informovaností a důkladnou přípravou výjezdu. V návaznost na příslušný bod mého programu a předchozí odpověď bych rád zdůraznil potřebu smluv s takovými univerzitami v zahraničí, které mají analogické studijní programy, jsou schopny nabídnout analogii našich povinných předmětů a možnost činnosti na závěrečných pracech. Takto nastavené parametry zahraničního pobytu pak eliminují nutnost prodlužování studia a přibližují k sobě i kreditová ohodnocení odpovídajících předmětů. Zmínil bych konkrétně, že se mi podařilo doplnit smlouvy FJFI splňující zmíněné požadavky o možnosti pobytu na Univerzitě v Kanazawě, odkud k nám na stáž přijíždějí též jejich studenti různých stupňů studia (10 ročně). Podrobné kroky v oblasti studentských výměn jsem uvedl v předchozí odpovědi.

Máte v programech podporu zahraničních výjezdů. (Erasmus+, bilaterální smlouvy atd.) Jaké konkrétní kroky byste v tomto směru podnikli? Z pohledu studenta je podpora hlavně ze strany rektorátu, na fakultě je však získat informace dost obtížné.

Václav Čuba: Počet výjezdů i příjezdů studentů v rámci výměnných programů je v posledních letech velmi nízký a to nám velice škodí. Abychom motivovali naše studenty k výjezdům, musíme jim přímo na fakultě aktivně nabízet možnosti stáží na zahraničních univerzitách. Celá řada evropských univerzit má zájem o spolupráci s námi a o naše studenty, a také mnozí naši pedagogové mají pracovní i osobní kontakty s oborově spřízněnými univerzitními pracovišti v zahraničí. Měli bychom také v maximální možné míře vycházet vstříc aktivním studentům, kteří si nějakou stáž sami seženou. K administrativní podpoře má fakulta k dispozici studijní a PR oddělení a musíme samozřejmě i nadále co nejvíce využívat pomoci rektorátu. Důležitou součástí motivace studentů k výjezdům je i to, že jim budeme uznávat kredity za předměty absolvované v zahraniční v plném rozsahu, pokud to bude alespoň trochu možné. Tím minimalizujeme množství náhrad, které musí studenti absolvovat po návratu ze zahraniční stáže. Abychom motivovali zahraniční studenty ke studijním pobytům na naší fakultě, musíme pro ně vytvořit prostředí, ve kterém se budou cítit dobře. Fakulta by měla být schopná na všech úrovních komunikovat anglicky a výuka v nabízených předmětech by měla probíhat kontaktně. I studenti v českých programech by měli mít možnost zapisovat si předměty nabízené v AJ, protože chceme podporovat kontakty mezi našimi a zahraničními studenty a pomáhat tím na fakultě vytvářet mezinárodní prostředí.
Musíme se systematicky propagovat v zahraniční a využívat fungující spolupráce s odborem PR a marketingu na RČVUT, který má na starosti aktivity „Study at CTU“, jejichž cílem je přilákat zahraniční studenty.

Michal Beneš: Pro studenty a průběh jejich studia jsou nejvýhodnější takové pobyty, během kterých lze studovat v zahraničí povinné předměty domácího studia a připravovat závěrečné práce. Toho je možné dosáhnout spoluprací s institucemi podobné odborné kompetence. Optimální je oboustranná výměna studentů. V rámci takových pobytů se naši studenti potkají se spolužáky, kteří třeba další semestr přijedou k nám do známého prostředí. Mohou tak vznikat dlouhodobé odborné a osobní kontakty. Příklady takových studentských výměn u nás máme a je dobré je obohatit o další atraktivní možnosti.

Proto bych rád učinil následující:
* pořádání pravidelných informačních dnů o zahraničních výměnách s přehlednou nabídka a informacemi o našich možnostech výměn, jejich organizaci a administrativě
* propagace jednotlivých typů pobytů (studijní a pracovní stáže a krátkodobé kurzy Athens) mezi studenty všech úrovní studia
* využití odborných kontaktů kateder pro uzavření nových výměnných dohod v kategorii Erasmus+, bilaterálních dohod a programů double degree
* zesílení integrace zahraničních studentů do studia společně s českými studenty a studenty v anglických studijních programech
* zdokonalení doplňkových aktivit fakulty pro přijíždějící studenty ve spolupráci se studenty FJFI
* posílení spolupráce fakulty a zahraničního oddělení rektorátu při zajišťování agendy výměnných pobytů

Během minulých semestrů vzniklo v důsledku online výuky veliké množství elektronických studijních materiálů, jsou nahrány přednášky, sepsána elektronická skripta a další materiály. Máte nějaký nápad, jak s těmito materiály centralizovaně naložit? Na zahraničních univerzitách bývá běžné, že je k dispozici výukový portál se všemi materiály na jednom místě. A jste případně pro plošné zpřístupnění nahrávek přednášek, které byly nahrány?

Václav Čuba: Příprava kvalitních elektronických studijních materiálů je běh na dlouhou trať, ale zkušenosti z pandemie nás naučily, že se touto cestou musíme vydat. Dobře připravené elektronické studijní materiály jsou navíc vynikající pomůckou i ke kontaktnímu studiu a fakulta by měla umožnit využití centrální platformy k jejich zveřejnění. Lze k tomu použít například Moodle, který provozuje ČVUT, a který má i fakultního koordinátora, jehož pozice byla v posledních letech hrazena z rozvojových projektů. Dále existují fakultní wiki skripta: https://wikiskripta.fjfi.cvut.cz/wiki/index.php/Hlavn%C3%AD_strana která je ale nutné aktualizovat, což momentálně dělají někteří pedagogové ve svém volném čase a fakulta by je měla v této činnosti podpořit. Nejsem ale pro plošné zveřejňování materiálů, vzniklých a nahraných v minulých semestrech. Své vlastní materiály dávám velice rád k dispozici, ale rozhodnutí o zveřejnění jakékoliv pomůcky k výuce by mělo vždy náležet autorovi, který ji vytvořil.

Michal Beneš: Ano, v období nekontaktní výuky vzniklo velké množství elektronických materiálů zachycujících nejnovější stav výuky, které jsou použitelné jako cenný doplněk běžné výuky nyní a do budoucna. Péčí vedení fakulty se ve stejném období podařilo zřídit ústřední server pro správu dat v oblasti pedagogiky, podkladů z akreditačních řízení a testování vybraných výukových systémů. Postupně je uváděn do běžného studijního datového provozu a bude nabízet také možnost ukládání výukových materiálů kateder.
zvlášť představují výukové know-how fakulty určené našim studentům. V některých případech mohou mít vztah k citlivým technologiím. Plošné zpřístupnění takových materiálů je tedy těžko myslitelné.
Avšak některé atraktivní pasáže z výuky a experimentální činnosti ve výuce mohou být užitečné při propagaci jednotlivých směrů studia a přírodních věd vůbec.

Vážení kandidáti, se znepokojením a s obavami ('Co zakážou za půl roku?') sledujeme násilné prosazování tzv. Green Dealu spolu s ideologií 'Obnovitelné zdroje za každou cenu'. Jako vystudovaný geolog navíc můžu dodat, že angažovaná klimatologie zcela ignoruje poznatky geologických oborů a vytváří nepřijatelný nátlak na vědu ve snaze zabránit publikaci nepohodlných výsledků. Otázka proto zní: bude dostatek odvahy říci veřejně, že i Evropská unie se zmýlila a že tento 'omyl' si nemůžeme nechat líbit, neboť může zásadně ohrozit všechno, na čem technicky vyspělá civilizace stojí? Děkuji.

Václav Čuba: Váš dotaz je podle mne součástí obecnějšího vývoje: v Evropě mizí otevřenost postojů k nejrůznějším problémům a v řadě oblastí jsme svědky potlačování názorové plurality. Diskuze nad různými řešeními bývá považována za ztrátu času a politicky populární řešení jsou prosazována bez ohledu na realitu. Racionálně argumentující oponenti jsou vytlačováni z diskuze namísto toho, abychom se upřímně a promyšleně zajímali o nejlepší možnou cestu. Tento trend jde zcela proti duchu akademických principů a proti tomu, co budu jako děkan vždy hájit. Naše fakulta je naštěstí názorově velice otevřená a svobodná a já věřím, že tomu tak vždy bude.
Osobně jsem přesvědčen, že je naší povinností chovat se k životnímu prostředí co nejšetrněji, a že nejlepší cestou k dosažení tohoto cíle je svobodná soutěž nejrůznějších pokročilých technologií bez ohledu na současnou politickou módu. Naše fakulta se významně podílí na rozvoji jaderné energetiky, která je kromě mnoha nesporných výhod i šetrná k životnímu prostředí.

Michal Beneš: Globální změna klimatu, tedy změna chování atmosféry vázaná na lidskou činnost, je závažným tématem, kterému se věnují všechny zodpovědné státy světa a nad kterým se zamýšlí každý z nás. Je zřejmé, že pro její prozkoumání, předvídání a omezení nejlépe poslouží odpovídající metody kombinující poznatky přírodních věd, mimo jiné geologie zmiňované v otázce.

Díky tradiční interdisciplinaritě naší fakulty a přirozené otevřenosti novým podnětům se řada výzkumných týmů a studijních směrů věnuje různým aspektům souvisejícím s dopady změny klimatu. Jedná se například o výzkum v oblasti nových metod jaderné energetiky jako bezemisního zdroje energie, v oblasti generační obměny jaderných zdrojů, v oblasti termojaderné fúze, metod pro omezení vlivu klasických zdrojů energie (např. metody ukládání oxidu uhličitého pod povrchem - sekvestrace, procesy spalování s vyšším obsahem kyslíku), výzkum v oblasti ukládání energie (výkonné lithiové články), ale také zkoumání jevů spojených s táním věčně zmrzlých půdních vrstev a uvolňování skleníkových plynů z nich. Tento výzkum, často ve spolupráci se zahraničními partnery, přináší nové poznatky a zkušenosti o vlivu klimatických změn nejen v rámci naší republiky, umožňuje zapojení studentů do této činnosti a obohacení jejich vzdělání. S ohledem na zájem státu o čisté zdroje energie, ochranu životního prostředí a efektivní využití vyrobené energie předpokládám, že bude možné nacházet další možnosti pro takový výzkum realizovaný na fakultě a získávat pro jeho podporu nové projekty.

Neméně důležitým aspektem souvisejícím s pochopením diskutovaných globálních jevů je přírodovědné vzdělání, které vede k ohleduplnému chování a zodpovědnému rozhodování ve vztahu k ochraně životního prostředí. V jeho vnější podpoře a propagaci fakulta již nemálo učinila. Bude užitečné i nadále zdůrazňovat význam přírodovědného vzdělání jako opory pro úspěšný průmysl, udržitelný rozvoj a také jako opory pro odpovědi na otázky, které tato problematika přináší.sciplinaritě naší fakulty a přirozené otevřenosti novým podnětům se řada výzkumných týmů a studijních směrů věnuje různým aspektům souvisejícím s dopady změny klimatu. Jedná se například o výzkum v oblasti nových metod jaderné energetiky jako bezemisního zdroje energie, v oblasti generační obměny jaderných zdrojů, v oblasti termojaderné fúze, metod pro omezení vlivu klasických zdrojů energie (např. metody ukládání oxidu uhličitého pod povrchem - sekvestrace, procesy spalování s vyšším obsahem kyslíku), výzkum v oblasti ukládání energie (výkonné lithiové články), ale také zkoumání jevů spojených s táním věčně zmrzlých půdních vrstev a uvolňování skleníkových plynů z nich. Tento výzkum, často ve spolupráci se zahraničními partnery, přináší nové poznatky a zkušenosti o vlivu klimatických změn nejen v rámci naší republiky, umožňuje zapojení studentů do této činnosti a obohacení jejich vzdělání. S ohledem na zájem státu o čisté zdroje energie, ochranu životního prostředí a efektivní využití vyrobené energie předpokládám, že bude možné nacházet další možnosti pro takový výzkum realizovaný na fakultě a získávat pro jeho podporu nové projekty.

Plánujete nějakou hlubší a cílenou podporu žadatelům (ale i povzbuzování, aby ti schopní se o to vůbec ucházeli) o granty ERC nebo MSCA? Zvláště v případě ERC grantů se jedná o prestižní granty i pro instituci samotnou, ale, pokud je mi známo, na FJFI žádný takový grant dosud není/nebyl. Dokonce na celém ČVUT není cílená podpora na podívání těchto projektů na rozdíl od jiných univerzit jako MUNI nebo UK (externě si lze nechat poradit od TC AV).

Václav Čuba: Ano, tyto vysoce prestižní granty nám na fakultě citelně chybí, přestože dle mého názoru máme několik vhodných kandidátů v kategorii juniorních výzkumníků i seniorních vědců. Nutnou podmínkou pro získání takového grantu je kromě kvalitního životopisu kandidáta zejména inovativnost (troufám si napsat až radikální novost) navrhovaného tématu a perfektně napsaná grantová přihláška.
Zejména s tím posledním můžeme pomoci propagací seminářů pořádaných Vámi zmíněným TC AV ČR nebo MFF UK, ale v první řadě může naše oddělení pro vědu připravit rešerši toho, co obvykle obsahují a jak jsou strukturované úspěšné přihlášky v našich oborech (třeba i ve spolupráci s nějakou externí agenturou, která se psaním podobných projektů zabývá) a zvát k nám úspěšné žadatele o tyto granty z jiných pracovišť na semináře a konzultace.
V úvahu přichází také interní finanční podpora žadatelům, jejichž projekt byl hodnocen kladně, ale nebyl v daném roce financován, podmíněná tím, že jej do určitého termínu po nezbytných úpravách podají znovu.

Michal Beneš: Zmiňované univerzity mají interní grantové agentury, které takovou podporu umožňují, což na ČVUT v tuto chvíli není k dispozici.
Podpora projektů ERC nebo MSCA je jistě rozumná a má být realizována. Je ovšem třeba diskutovat o podrobnostech a rozsahu s ohledem na obecnou malou úspěšnost podaných návrhů z ČR. Takovou podporu rovněž v určitých obdobích může zprostředkovat GAČR.
V souvislosti s tím je dobré si uvědomit, že v poslední době má FJFI relativně nízkou úspěšnost v GAČR. V tomto případě je naše budoucí aktivita v podávání projektů, ale rovněž v účasti v hodnotících komisích velmi žádaná a její podpora více než vhodná.

Přihlašovací jméno a heslo jsou stejné, jako do USERMAP (nebo KOS).

V případě ztráty nebo zapomenutí hesla či jména se obraťte na vašeho správce IT.