Hlavní informace
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
Břehová 7, 115 19 Praha 1

Malé jaderné reaktory mohou uspět v teplárenství

Škála využití malých reaktorů v podmínkách České republiky je poměrně široká: od náhrady uhelných elektráren, přes teplárenství, až po stabilizaci budoucí rozvodné sítě založené na decentralizaci a obnovitelných zdrojích. Vývoj malých reaktorů investičně podporují především USA, Velká Británie a Rusko, české jaderné firmy by se mohly podílet na výstavbě a dodávkách technologií. 

Praha, 11. února 2016 – Dnešní konference Malé reaktory (SMR) nabídla průřez ekonomickými, technickými a legislativními podmínkami pro případnou výstavbu malých reaktorů v České republice. Ty by mohly najít uplatnění především v oblasti výroby tepla nebo v kogeneraci (výroba tepla a elektřiny). Z výsledků studie „Jaderný reaktor malého výkonu pro výrobu tepla a elektřiny v ČR“, realizované ÚJV Řež a Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze pro Ministerstvo průmyslu a obchodu v letech 2012-2014, vyplynula ekonomická návratnost takového projektu v rozmezí 8 až 12,5 let. Pro uplatnění SMR v Česku bude určující především dostupnost a cena paliva (uhlí, plyn), zbytková životnost existujících tepláren a samozřejmě cena SMR.

„Nezbytná bude zřejmě také ochota veřejného sektoru pilotní projekty výstavby jaderných tepláren alespoň spolufinancovat. Důležitým faktorem rovněž bude případná úprava licenčního procesu, který je podle současných pravidel identický  jako pro velké zdroje, a tudíž neúměrně drahý,“ říká odborník na energetiku a organizátor konference Aleš John. Například v USA již proces úpravy licenčního řízení pro SMR probíhá: snahou je upravit kritéria pro umístění reaktorů v blízkosti zástavby (místo spotřeby tepla), snížit požadovaný počet zaměstnanců apod. Podobná optimalizace licenčního provozu v České republice by konkurenceschopnost SMR značně zvýšila.

Podle Ladislava Bělovského, vedoucího skupiny reaktorů IV. Generace ÚJV Řež, a. s., se pro potřeby ČR z hlediska aplikace, bezpečnosti, zralosti technologie  a též možností zapojení průmyslu a výzkumu do realizace SMR jako optimální jeví technologie tlakovodních malých reaktorů reprezentovaná zejména reaktory mPower a NuScale vyvíjenými v USA. „Protože lehkovodní technologie neřeší dlouhodobou udržitelnost z hlediska paliva, mají v dlouhodobé perspektivě uplatnění rychlé reaktory, zejména chlazené tekutými kovy např. eutektikem olovo-vizmut, SVBR-100. Jejich výhodou je též vysoká úroveň inherentní bezpečnosti,“ uvádí Bělovský.   

Vývoji SMR se nejintenzivněji věnují Spojené státy s pěti koncepty v pokročilém stádiu a dalšími pěti v rané fázi vývoje. Aktivity v této oblasti dlouhodobě podporuje i ministerstvo energetiky (DoE) – naposledy letos v lednu udělilo dvěma firmám grant ve výši 80 milionů dolarů (18 miliard korun). Projektanti reaktoru NuScale chtějí do konce letošního roku požádat regulátora NRC o certifikaci designu. Také Velká Británie vkládá do SMR naděje – do roku 2020 chce být jednou z prvních zemí, kde se malé reaktory začnou stavět. Napomoci tomu mají vládní granty ve výši 250 milionů liber (87 miliard korun) po dobu dalších pěti let. 

Aleš John vidí v SMR především potenciál pro český jaderný průmysl. „Vzhledem k neustále odkládanému termínu výstavby nových jaderných reaktorů je nutné v mezičase udržet znalosti v oboru. České firmy mohou najít uplatnění jako dodavatelé technologií pro malé jaderné reaktory. Jako příklad lze uvést dohodu mezi Rosatomem a 13 českými společnostmi o spolupráci při stavbě reaktoru SVBR-100 na území Ruské federace,“ uvedl John.

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Českého vysokého učení technického v Praze hostila konferenci o malých modulárních reaktorech již druhým rokem. "Jsem rád, že fakulta hostí odborníky z jaderného oboru. ČVUT vychovává celou řadu odborníků pro jaderný průmysl a nemám tím na mysli pouze naši fakultu, ale například i Fakultu strojní nebo elektrotechnickou. Doufám, že budeme spolupořádat konferenci i v příštích letech a bude na ní více a více mladých odborníků z ČVUT," řekl prof. Jex, děkan Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

 

Pro více informací o SMR:

Aleš John
Tel.: 602 254 190
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 23 000 studentů. Pro akademický rok 2013/14 nabízí ČVUT svým studentům 110 studijních programů a v rámci nich 436 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2013 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 3000 světových univerzit, ve skupině univerzit na 451. – 460. místě.
FJFI ČVUT v Praze
Břehová 7
115 19 Praha 1
tel.: (+420) 224 358 277
fax: (+420) 222 320 861
www.fjfi.cvut.cz
www.jaderka.cz
IČ: 68407700
DIČ: CZ68407700
Bankovní spojení: KB Praha 1
č.ú.: 19-5373100277/0100

Přihlašovací jméno a heslo jsou stejné, jako do USERMAP (nebo KOS).

V případě ztráty nebo zapomenutí hesla či jména se obraťte na vašeho správce IT.