Jaderka má poprvé v historii svého ombudsmana. Je jím Radka Mika Havlíková.

Do nové role ombudsmana, tak jak jej zavádí Statut FJFI, byla v tajném hlasování mezi studenty a zaměstnanci fakulty zvolena Bc. Radka Mika Havlíková. Ta svou cestu s fakultou spojila již v roce 1994, kdy nastoupila jako studentka oboru Fyzikální inženýrství, a nakonec promovala v roce 1998 jako bakalář v oboru Laserová technika a optoelektronika. Dnes působí v týmu doc. Píny a současně zastává post tajemníka katedry fyzikální elektroniky.

Radka Mika Havlíková byla jmenována do funkce ombudsmana děkanem fakulty 25. 4. 2023 po schválení akademickým senátem FJFI.

Přinášíme také krátký rozhovor, který vznikl krátce po zvolení, o očekáváních a plánech v nové roli ombudsmana.

Fakulta zavedla roli ombudsmana v novém Statutu FJFI schváleném 26. 10. 2022 a Vy jste první zvolený veřejný ochránce práv na Jaderce. Jak to vnímáte? Těšíte se nebo spíš cítíte tlak a velká očekávání?

Tlak určitě ne. Očekávání ano. Vždyť jak jste zmínila, jedná se o zcela novou funkci, a tak jsou všichni (a zcela právem) zvědaví, jak se s ní vypořádám a zda vůbec budu mít co nabídnout. A zda se těším? No určitě je to výzva…

Co plánujete do začátku? Lidé možná netuší, v jakých situacích se na Vás mají obracet.

Ze všeho nejdřív bych chtěla připravit webové stránky, kde budou mé aktuální představy o fungování této funkce srozumitelně vysvětleny.  Záměrně říkám aktuální, protože ani já v tuto chvíli samozřejmě nevím, s jakými všemi problémy budu skutečně konfrontována, a tak se i můj přístup bude přirozeně vyvíjet. Zároveň s tím bych svou vizi ráda představila pánům proděkanům a vedoucím kateder. Mohou významně přispět k šíření povědomí o této nové možnosti a zároveň mi přinejmenším do začátku mohou poskytnout důležitou zpětnou vazbu. Vždyť už nyní možná řeší problémy, se kterými mohu pomoci.

Jak jsem uvedla již v průběhu kampaně, ombudsmana chápu jako člověka, který mě vyslechne a poradí v jakékoli situaci, se kterou potřebuji pomoct a nevím, na koho jiného se obrátit.

Fakultu už znáte dlouho, prošla jste jí jako studentka i jako zaměstnanec. Setkala jste se v minulosti s nějakými případy, kdy byste Vy nebo někdo ve Vašem okolí práci ombudsmana využil?

Ano a nejednou. Byl to i jeden z důvodů, proč jsem nakonec s kandidaturou na ombudsmana souhlasila.

Ohlédneme-li se ještě jednou zpět, jste na fakultě přes 20 let. Dokáže být člověk po takové době ještě objektivní?

Právě po takové době. Objektivita by přeci měla růst s množstvím informací. Tím, že jsem (byť dočasně) z akademického světa vykročila, mám snad zdravou míru nadhledu. A protože jsem na fakultě strávila svá studentská léta, všechny mateřské pauzy a byla jsem zapojena do vědecké i administrativní práce, tak mám myslím pochopení pro starosti všech, napříč celou fakultou.

S novým panem proděkanem pro studium hodně studentů vyjádřilo svůj názor k výuce a nastaly nějaké změny. Přesto občas v řadách především studentek zazní, že ne všechno je možné řešit s proděkanem. Dá se tedy očekávat, že za Vámi budou chodit studentky či zaměstnankyně, které se setkaly s genderovou nekorektností. Vnímáte v tomto výhodu, že jste žena, nebo naopak vnímáte možná rizika?

Považuji to za výhodu. Některé věci se mužům vysvětlují těžko, ať jsme korektnější sebevíc.

Zmínila jste ale otázky studia. Jak ve své kampani zmiňoval pan kolega Jex, lze očekávat, že otázky rovnosti a férovosti nebudou zdaleka jen genderového charakteru. Náročnost studia na naší fakultě je samozřejmě vysoká, proto se sem koneckonců přeci studenti hlásí, ale nikdo nesmí mít pocit, že je mu křivděno. Právě pro náročnost samotného studia je zapotřebí transparentního prostředí, kdy se na systém mohou studenti spolehnout a ne naopak. Ráda pomohu s tlumočením starostí z řad studentů směrem k vedení fakulty tak, aby se o věcech začalo na jeho úrovni diskutovat. Mimochodem: velmi si cením přístupu vedení fakulty, které dává jasně najevo, že je otevřeno jakémukoli dialogu a připraveno provést změny, na kterých se v širším smyslu shodneme a budou chápány jako smysluplné.

Role ombudsmana nespočívá primárně v tom najít konkrétní řešení, ale především sjednat dialog mezi znesvářenými stranami, podpořit je ve snaze řešit problémy a případně prošetřit nezávisle došlé podněty. Trochu mi to připomíná roli maminky – uklidnit, vyslechnout obě strany, najít společně řešení. Máte nějaký skrytý recept, jak to zvládat?

Empatii. Aby byly všichni členové jakéhokoli společenství spokojení, musí být pochopeny a nasyceny jejich elementární potřeby. Bez pochopení vznikají právě zmíněné pocity křivdy, ublížení a osamocení a šance na kompromisní dohodu povážlivě klesají.

A teď už jen poslední otázka. Jak odbouráváte stres? V nové roli a s očekáváními, která na Vás budou kladena, určitě budete potřebovat nějaký ventil. Co Vám funguje?

Ticho ? To je mi nejvzácnější. Miluji ranní běhání, když se svět teprve budí do nového dne. Na to mi ale v této životní etapě nezbývá čas, tak alespoň chodím část cesty do práce a z práce pěšky. Naštěstí bydlíme na severním okraji Prahy, takže o liduprázdné trasy mimo dopravní ruch není nouze.

A nejlepší přátelé. I ombudsman potřebuje vyslechnout a podpořit.