Hlavní informace

Valné shromáždění Organizace spojených národů vyhlásilo v roce 2015 Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá každý rok na 11. února. Cílem je připomenout zásadní úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich přístup k vědeckému vzdělání a účast ve vědeckých aktivitách. Díky naší akci Staň se na den vědkyní máte i Vy příležitost oslavit tento den s námi a přitom se seznámit s různými zaměřeními matematiky, fyziky a chemie.

11. ÚNORA 2021

9:00 - 17:00 hod.

akce proběhla online

PROGRAM

REGISTRACE

PŘEDNÁŠKY

CVIČENÍ

PŘEDNÁŠEJÍCÍ

ORGANIZÁTOŘI

PROGRAM

9:00 - 9:10	ZAHÁJENÍ
9:10 - 9:30	ČÁSTICOVÁ FYZIKA ING. JANA CRKOVSKÁ, PH.D.
9:30 - 9:40	DISKUZE / PŘESTÁVKA
9:40 - 10:00	MATEMATIKA PROF. ING. ZUZANA MASÁKOVÁ, PH.D.
10:00 - 10:10	DISKUZE / PŘESTÁVKA
10:10 - 10:30	KVANTOVÉ TECHNOLOGE PROF. ING. HELENA JELÍNKOVÁ, DRSC.
10:30 - 10:40	DISKUZE / PŘESTÁVKA
10:40 - 11:00	CHEMIE ING. JANA KITTNEROVÁ
11:00 - 11:10	DISKUZE / PŘESTÁVKA
11:10 - 11:15	"SPOLEČNÉ FOTO"
11:15 - 11:20	PŘESTÁVKA
11:20 - 12:20	PANELOVÁ DISKUZE JAK SE DĚLÁ VĚDA? MODERÁTOR: BC. LENKA HRONOVÁ
12:20 - 13:30	PŘESTÁVKA NA OBĚD
13:30 - 17:00	CVIČENÍ / DISKUZE

⇑ nahoru

REGISTRACE

Pro rok 2021 byla registrace již ukončena.

PŘEDNÁŠEJÍCÍ

ING. JANA CRKOVSKÁ, PH.D.	PROF. ING. ZUZANA MASÁKOVÁ, PH.D.
Jana se zabývá studiem kvark-gluonového plazmatu, stavu hmoty, ve kterém se nacházel Vesmír krátce po Velkém třesku, v experimentu LHCb na urychlovači LHC v evropské laboratoři pro jaderný výzkum CERN. Během doktroského studia ve Francii na Université Paris-Saclay pracovala v Národním institutu pro jadernou fyziku v Orsay. Po absolvování doktorátu zamířila do vysokohorských pustin severního Nového Mexika, kde od roku 2019 pracuje pro Národní laboratoř v Los Alamos. Je absolventkou FJFI, styk se svou Alma mater udržuje skrz členství v asociaci Aurora_cz, zabývající se tvorbou komiksů zpřístupňujících informace o ionizujícím záření a jeho využití v medicíně a dalších odvětvích. Mezi její záliby patří tetování a kočky.	Na katedře matematiky FJFI se v rámci skupiny TIGR (Theoretical Informatics Group) zabývá výzkumem zejména v oblasti nestandardních číselných systémů, kombinatoriky na slovech, aperiodických dláždění a matematických modelů kvazikrystalu. Je autorkou přes 80 odborných publikací. Absolvovala postdoktorální stipendium v rámci výzkumného programu NATO a působila jako hostující profesor na Université Paris 7. Je garantem doktorského studia v programu Matematické inženýrství a členkou redakční rady časopisu Acta Polytechnica. Je školitelkou řady bakalářských i magisterských studentů a doktorandů. Na FJFI přednáší obecnou algebru, teorii čísel a diskrétní matematiku. Profesorkou v oboru Aplikovaná matematika byla jmenována v roce 2016.
PROF. ING. HELENA JELÍNKOVÁ, DRSC.	ING. JANA KITTNEROVÁ
Přední mezinárodně uznávaná odbornice v oblasti laserů. Je absolventkou FJFI. Více než 40 let se věnuje výzkumu a vývoji pevnolátkových laserů. Byla členkou týmu, který vyvíjel pevnolátkové lasery jako vysílače pro měření vzdálenosti družic. Od roku 1980 je zapojena do projektů laserové medicíny. Na svém kontě má více než 200 publikací, zabývá se též výzkumem nových materiálů pro pevnolátkové lasery a je jednou z nejcitovanějších žen na ČVUT, pravidelně se umisťuje mezi 20 nejcitovanějšími osobnostmi ČVUT. Je členkou několika odborných společností. V roce 2013 byla jmenována „fellow of SPIE“ (The International Society for Optical Engineering) jako uznání významných příspěvků v oblasti optiky a fotoniky. Na FJFI přednáší a vyučuje kurzy Laserová technika a Aplikace laserů. V roce 2000 byla jmenována profesorkou.	Vystudovala obor jaderná chemie na FJFI. V rámci svého doktorského studia v migrační skupině na katedře jaderné chemie FJFI se věnuje ukládání radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Studuje migrační vlastnosti různých radionuklidů, především radia, stroncia a uranu, v cementových matricích potenciálně vhodných jako inženýrské bariéry úložišť radioaktivních odpadů. V roce 2018 absolvovala tříměsíční stáž ve výzkumném centru Forschungszentrum Jülich v Německu. Aktivně se zapojuje do popularizace vědy v rámci aktivit ČVUT.
ING. BARBORA NEUŽILOVÁ	ING. ROBERTA BIMBOVÁ
Vystudovala obor jaderná chemie a nyní pracuje na doktorátu ve skupině radiační chemie na katedře jaderné chemie FJFI. Věnuje se především radiační citlivosti mikroorganismů v porovnání s citlivosti na UV záření. Studuje vliv vychytávačů radikálů, především metanolu a etanolu, a nanočástic či singletového kyslíku na buňky. Během studia dvakrát absolvovala třítýdenní odbornou stáž v laboratoři radiační biologie ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně v Rusku. Aktivně se zapojuje do popularizace vědy v rámci aktivit ČVUT a propagace možností studia na ČVUT.	Vystudovala obor fyzikální elektroniky a nyní pracuje na katedře fyzikální elektroniky na svém doktorátu. Již od bakaláře se věnuje vývoji optického detektoru kosmického smetí. Za práci na tomto zařízení již dostala ocenění na mezinárodní konferenci Outstanding Student Presentation z mezinárodní konferenci SPIE Optics+Optoelectronics 2019 a také byla časopisem Forbes vybrána mezi 30pod30 za rok 2020.	.
SARA POLAK, PH.D.	BC. LENKA HRONOVÁ
Sara vystudovala archeologii a antropologii na britském Oxfordu. Doktorát obdržela za výzkum vlivu Mozartovy hudby na kognitivní vnímání a následnou aplikaci v podnikání na LIGS univerzitě. Před rokem se vrátila do České republiky a věnuje se propojování umělé inteligence (AI) s archeologií, ale i jinými obory. Byla hostem řady podcastů, moderuje pořad Na hraně chaosu, ve spolupráci s Ministerstvem zahraničí ČR založila sociální platformu Czech Global a také je spoluzakladatelkou Startup Disrupt a v rámci Prg.ai má na starosti komunikaci. Jejím cílem je udělat z České republiku světové centrum umělé inteligence	Lenka studuje magisterský obor experimentální jaderné a částicové fyziky. Zabývá se aplikací výkonných laserů a plazmatu ke studiu dynamických procesů ve vesmíru na Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Také pracuje na oddělení KOmunikace a PR, kde pomáhá s propagací prostřednictvím sociálních sítí, živých přenosů a komunikací se zahraničními zájemci. Mimo fakultu se podílí na popularizaci vědy v rámci uskupení Science to Go, hraje curling nebo píše básničky. V rámci akce Staň se na den vědkyní bude moderovat panelovou diskuzi.

⇑ nahoru

PŘEDNÁŠKY

Vedkyne 3

Částicová fyzika ve 21. století

Ing. Jana Crkovská, Ph.D.

V přednášce si představíme základní koncepty v částicové fyzice, od prvních objevů částic a existenci dalších dvou sil (kromě známé gravitační a elektromagnetické) přes teorii Standardního modelu po princip detekce částic. Nastíníme si design některých moderních experimentů a prodiskutujeme vybraná aktuální výzkumná témata kterými se vědci na těchto experimentech zaobírají.

K čemu slouží neobvyklé reprezentace čísel?

prof. Ing Zuzana Masáková, Ph.D.

Způsob, jakým zapisujeme čísla, významně ovlivňuje další práci s nimi. Například zavedení desítkové soustavy místo zápisu řeckými číslicemi bylo převratem, který výrazně usnadnil aritmetické výpočty a přispěl tak k rozvoji obchodu v renesanční Evropě. V dnešní době nejrůznější aplikace vyžadují rychlé zpracování velkých čísel, a proto je otázka jejich vhodné reprezentace zásadní. Předvedeme, jak mohou být různé nestandardní číselné systémy užitečné pro zrychlení aritmetických operací, ale i v dalších aplikacích.

Lasery a jejich aplikace

prof. Ing. Helena Jelínková, DrSc.

Laser je jeden z nejznámějších přístrojů, který využíva kvantových principů. V této přednášce si představíme jak laser funguje, ukážeme si různé typy laserů a popíšeme, v čem se liší. Dále si ukážeme, kde všude se laser používá, od každodenního života až po vědecký výzkum.

Co všechno může potkat jaderného chemika

Ing. Jana Kittnerová

Přednáška představí řadu míst, na kterých můžete potkat jaderného chemika. Mezi uplatnění jaderných chemiků patří výzkum v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, kde se kromě jiného nalézá výzkumný reaktor a cyklotron. Dále pak práce na jaderných elektrárnách, bezpečné ukládání radioaktivních odpadů včetně přípravy budoucího hlubinného úložiště nebo stanovení stáří archeologických nálezů. Mezi další uplatnění patří také výzkum radiační citlivosti žívých buněk a příprava radiofarmak pro léčbu pacientů s rakovinou v nemocnicích.

⇑ nahoru

CVIČENÍ

Částicová fyzika - Hledání částic při teplotách v trilionech stupňů Celsia na LHC

Bc. Diana Krupová

Zajímá vás, co vlastně dělají částicoví fyzikové a částicové fyzičky? Během tohoto cvičení si vyzkoušíte, jak se analyzují reálná data, která se sbírají na experimentech nacházejících se na Velkém hadronovém urychlovači LHC v Evropské laboratoři pro jaderný výzkum CERN ve Švýcarsku. Studentky se seznámí s metodami a postupy, které se používají při zkoumání základních vlastností hmoty a při objevování nových částic. Experimentální výsledky poté vyhodnotí a během videokonference, která bude moderována vědci přímo z CERNu, porovnáme výsledky s výsledky skupin z jiných univerzit. Toto cvičení je organizováno ve spolupráci s CERN při příležitosti konání International Masterclasses.

Částicová fyzika - Uvidět neviditelné: detektor z mraků

doc. Mgr. Jaroslav Bielčík, Ph.D., Ing. Veronika Prozorová

Neuvěříte, co se dá vidět, když si postavíte vlastní detektor z mraků. Mlžná komora je jedním z nejjednodušších, a zároveň nejefektnějších detektorů ionizujícího záření. Přidejte se a postavte si funční detektor doma. Budete moct vlastním okem pozorovat protony a miony z kosmického záření nebo elektrony a alfa částice z radioaktivných rozpadů ve vzduchu. Deset zájemkyň si může kompletní set-up půjčit večer před konáním akce u nás na FJFI včetně suchého ledu v termoboxu s teplotou –79 °C. Detektor si sestavíme spolu na videodílně.

Matematika - Fraktály kam se podíváš

Bc. Michaela Diasová

Na cvičení si ukážeme, co jsou to fraktály, kde všude v přírodě je můžeme najít a k čemu se v dnešní době dají využít. Vyzkoušíme si tvorbu některých zajímavých množin a porovnáme jejich vlastnosti v jednoduchých případech. Vypočítáme fráktální dimenzi několika objektů a představíme si, co nám vlastně taková dimenze ukazuje.

Kvantové technologie - IBM-Q

Ing. Tereza Štefková

Kvantová teorie se zabývá popisem fyzikálních jevů na mikroskopické úrovni. Chování mikročástic je velmi odlišné od toho, co pozorujeme v makrosvětě okolo nás. Kvantová teorie pak vede k překvapivým důsledkům, jedním z nichž jsou i kvantové počítače, které dokáží řešit některé problémy podstatně efektivněji než klasické počítače. V rámci tohoto projektu se seznámíme se základními principy kvantového zpracování informace. Budeme používat kvantový počítač IBM Q, který je dostupný přes webové rozhraní.

Chemie

Ing. Jana Kittnerová, Ing. Barbora Neužilová, Ing. Iveta Terezie Hošnová

Na začátku odpoledního bloku si položíme několik otázek, na které společně zkusíme najít postupně odpovědi. Co je to ta radioaktivita? A kde se bere? Může být radioaktivita užitečná, nebo je jen nebezpečná? Co je ionizující a co neionizující záření? Co se děje při interakci ionizujícího záření s látkou nebo živými organismy? Jak využíváme ionizující i neionizující záření v běžném životě a ani o tom nevíme? Protože my už víme, že radioaktivita je užitečná, připravte si periodickou tabulku prvků, papír a tužku a kalkulačku a pojďme se podívat, co všechno nám jaderná chemie může o světě prozradit.

Kvantové technologie - lasery (diskuze)

prof. Ing. Helena Jelínková, DrSc.

Odpoledne budeme pokračovat v diskuzi o laserech a jejich použití. Ponoříme se hlouběji do principu fungování laserů a jejich využití v každodenním životě a ve vědě.

⇑ nahoru